Filmy

Od sebevraždy bratra pociťuje sedmnáctiletá Rebekka ve svém dokonalém vesnickém světě hlubokou prázdnotu. Prostřednictvím jeho nejlepšího přítele, outsidera Vincenta, konečně najde přístup ke své bolesti. Navzdory odporu rodičů se mezi nimi rozvine milostný vztah, který je stejně léčivý jako destruktivní. 

Effi Briestová je příliš mladá, když si bere ambiciózního barona von Instettena. Setkání s majorem Crampasem jí dočasně zpestří život. Po letech se baron dozví o dávno ukončeném vztahu své ženy a dojde ke katastrofě. Fassbinder se úzce drží literární předlohy (Theodor Fontane), a přesto rozvíjí velmi samostatný vizuální jazyk.

Hyperland je dystopický film ZDF, ve kterém je pověst každého člověka měřitelná a viditelná. Tento takzvaný carma-count rozhoduje o tom, kde žijete, jak jste populární, jakou máte kariéru a mnoho dalšího. Když mladá žena jménem Cee (Lorna Ishema), která pracuje jako umělecká hledačka, zjistí, že s pověstí se dá manipulovat, ocitne se ve smrtelném nebezpečí.

Když se na prahu domu náhle objeví Iviina nevlastní sestra Naomi a chce se s ní zúčastnit pohřbu jejich společného afrického otce, vyvolá to v ní krizi identity. Sarah Blaßkiewitzová ve svém celovečerním debutu zpracovává své vlastní zkušenosti afroněmecké ženy.

Letargii skupiny znuděných mladých lidí přeruší příchod řeckého gastarbeitera, který vyvolá prudkou agresi. Toto rané dílo, inscenované podle Fassbinderovy vlastní divadelní hry ve statických obrazech, které neustále vyprávějí o uzavřenosti, stagnaci a ochromené společnosti, bylo pro mladého filmaře milníkem.

Rok 1943. Zatímco venku padají bomby, Herrmann slaví frontový sňatek s Marií. Jsou spolu jedinou noc, pak musí Herrmann na východní frontu. Marie bojuje o své štěstí, o svého muže, o svoji práci. Cílevědomost z ní však postupně učiní fantóma úspěchu a prosperity.

Od Eliase se očekává, že bude nejen výborným studentem, ale jako syn nejbohatších velkostatkářů v Zillertalu také brzy převezme rodinnou farmu a majetek. Tlak okolí neustojí a upadá do deprese, která ho na několik týdnů upoutá na lůžko. Elias se odmítne vrátit. 

Hlavní hrdina této hořce sarkastické černé komedie, hysterický introvert Walter Kranz, který byl v roce 1968 oslavován jako „básník revoluce“, se dostává do tvůrčí krize. Když po letech vyplodí báseň, zjistí se, že jde o text, který napsal už na počátku století lyrik Stefan George – krasoduch, jenž programově nevnímal realitu a vytvářel kolem sebe svět, jaký bychom dnes nazvali virtuální. 

Emmi, starší uklízečka, se zamiluje do Aliho, mnohem mladšího gastarbeitera z Maroka, a vezme si ho. Emmini příbuzní a sousedé reagují s nepochopením, dokud nezjistí, že pár je zneužitelný. Tlak na ně je však příliš velký. "Film o lásce, která je vlastně nemožná, ale přesto možná". (Rainer Werner Fassbinder)